Život v USA mýma očima
Onehdy jsem slyšel o nějaké statistice, která tvrdila, že kdyby měl žít celý svět v takovém blahobytu jako občané USA, svět by fungoval jen 30 let. Ano, normálně pracující průměrně vzdělaný Američan (muž) může vydělávat a jeho rodina bude bydlet v apartmentu (průměrně velký jako naše byty), budou jíst, budou si moci každý rok koupit nové auto velikosti Volkswagena Passata. Pokud bude opět vydělávat v rodině jen muž bude VŠ vzdělaný, bude sedět v kanceláři za PC, vydělá si na ubytování a jídlo a bude mít jedno auto, zbydou mu po 8 letech peníze na zakoupení rodinného domku. V případě, že bude pracovat i jeho žena, bude dosažen jejich standard mnohem dříve. Nedokázali jsme však pochopit, jak může být stát a čím živen, když produktivita lidí je nízká. Nikdo totiž „nic neřeší“, zodpovědnost a spolehlivost je minimální. Nechápali jsme jak může prodavačka ve velkém obchoďáku vám dávat potraviny do pytlíku pomalu, v klidu projíždět nad čtecím zařízením, poskytovat 50% slevy na jogurty, vejce, párky, chleby,…. a přitom každý být spokojený. V čem je mezi naší republikou a Amerikou rozdíl, v čem je chyba, když vejce vyjde na 2,-Kč/ks a kg párků se prodává v přepočtu na kg za cca 70,-Kč! A co třeba vynikající zmrzliny, kdy 1.89l Vás přijde na cca 70,-Kč. Ale to jsou zmrzliny, peprmintové s čokoládovými chipsy, višňová zmrzlina, nádherně našlehaná s kusy kandovaných višní, zmrzlina s mandlemi a asi dalších 15 metrů chladicího boxu s nepřeberným množstvím chutí!!!!
A v návaznosti na to popíšu americká těla. Když přijdete do NEW YORKu (Washingtonu) uvidíte většinou zodpovědné bělochy, kteří běhají po Central parku, lidi, kteří třeba něco dokázali, nebo se snaží dokázat. Tito lidé jsou opakem lidí na okrajích velkých aglomerací, kde většinou začínají bydlet lidé, kteří nemají na to, aby bydleli v centru. Na naše poměry jsou to však (majetkem) normální lidé, kteří mají jedno velké auto a pro manželku Hondu Civic Sedan, bydlí v dřevěném domečku, popř. bytovém domě nemají moc pestrou náplň života (nemají kam chodit – kultura???) a prostě jí. Pro tyto lidi je na každém výrobku, včetně sodové vody, uvedena 2000 kcal denní dieta. Uvedu příklad: na limonádě je napsáno: obsahuje: 0% tuku, x gramů sacharidů,…… + ostatní příměsi, kolik limonády můžete vypít, abyste se vešli do 2000 kcal denní diety. Američané se bojí tuků, ale to, že se nehýbají a pojídají cukry, jejich pohodlnost nepřesvědčí. Od jídla k pohodlnosti…. např. Mc Donald – Mc Drive – je už zhýralost zavedená i u nás, ale to, že si při vybírání z bankomatu stáhnete ELEKTRICKY OVLÁDANÉ OKÉNKO – bohužel teď musíte natáhnout ruku – strčíte kartu a bankomat Vám vydá peníze, už je přeci jenom moc. A málem bych zapomněl, pro lidi velice tlusté je připraven v obchodech s potravinami, velikosti PENNY, elektrický vozíček s nákupní korbou velikost lžíce u stavebního stroje UNC 60. To vše přispívá k nezpevňování svalů, k přelévání tuků do oblasti krku a boulí za ušima. Možná částečně apeluji na lidi, kteří toto čtou, aby nezpohodlněli, aby se nestali Američany.