Příprava na cestu

Pro seznámení s textem, který si následně přečtete, uvádím pár upřesňujících důležitých informací, bez kterých byste neměli souvislosti. Jsem studentem pedagogické fakulty ZČU v Plzni a před odjezdem do USA jsem navštěvoval 3. ročník oboru 1. st ZŠ. Důležitou informací je,  že příští rok po skončení  mé školy, bych se do USA již stěží do Ameriky dostal. Americké imigrační úřady chtějí mít jistotu, že jste student a že se po prázdninách do školy opět vrátíte.

  A nyní již o tom, jak jsem se k myšlence jet na prázdniny pracovat do Ameriky a posléze třeba i cestovat, dostal. Mám kamarádku, která již minulý rok v Americe byla. Pracovala jako plavčík v jedné bazénové společnosti, popisovala mi, jaké to bylo fajn, že si vydělala nějaké peníze, pak cestovala, že poznala jinou kulturu lidí, přírodu, atd…. To vše, tyto kladné ideály jsem před očima měl také. Proto jsem se rozhodl, že si podám přihlášku k jedné nově vzniklé společnosti zajišťující práci a výcvik plavčíků. Tak jsem udělal a už nebylo úniku.
 V březnu jsem absolvoval kurz pro plavčíky v Brandýse nad Labem, ten byl však podmíněn zkouškou schopnosti uplavat 200 m kraul, 100 m prsa a 200 m volný způsob, dále vylovení 4.5 kg puku ze dna bazénu a doplavat s ním (pomocí jedné ruky) na břeh a v poslední řadě rozhovor v angličtině (co chci v USA dělat, proč tam jedu,…. víceméně základní věci typu „The Prokop family have a flat in this block of flat“). V Brandýse nad Labem trval kurz 3 dny (od pátka do neděle) a byl ukončen testem s 60 otázkami – samozřejmě vše v angličtině. Během 3 dnů jsem se naučil spoustu slovíček z instruktážní knížky pro „lifeguardy“, naučil jsem se dávat první pomoc….. myslím si dost dobře, tak že mi byly všechny úkony a následná činnost dopředu jasná. Na srdce nám byl kladena zodpovědnost a navíc zodpovědnost za lidský život v „právní“ Americe. V případě, že by se něco stalo, chránil nás „samaritánský zákon“! Po absolvování kurzu jsem měl 2 měsíce na drobné přípravy na cestu a hlavní shon nastal až okolo 30 dubna.  Můj odlet byl stanoven na 26.5.2003, ale díky neschopnosti agentury ( 2 kluci, kteří studují a nestíhají ) jsem musel odletět až 3. 6.2003. Přebukování letenky mi platila ona agentura. Mnoho problémů, před kterými jsem se musel obrnit, už jsem zapomněl, vím jen to, že to byla náročná doma … Stihnout víza, dokončit zkoušky v předtermínech, užít si poslední hodiny mluvené v češtině a rozloučit se. 3.6.2003 v době, kdy někteří plavčíci už jsou na svých bazénech a „pracují“, jsem si letěl prozkoumat americký lid.   O předsudcích, které jsem měl, napíšu dále…